Po první světové válce roku 1920 byl založen z podnětu prof. Rysky Ústav mechanické technologie II. Měl za úkol doplnit výuku technologických postupů, přednášených na Ústavu mechanické technologie I od r. 1901 o technologické vlastnosti materiálů (svařitelnost, slévatelnost, tvařitelnost).

prof. Ing. Karel Ryska (archiv VUT)

V roce 1921 byl jmenován mimořádným profesorem mechanické technologie II Ing. Dr. mont. František Píšek, který zreorganizoval studium na ústavu a rozšířil jej o přednášky a cvičení metalografie (školní rok 1926/27). Ústav se pod vedením prof. Píška rychle vyvíjel a postupně byly zřizovány laboratoře metalografie, dilatometrie, chemické analýzy a mechanických zkoušek. Ústav byl především zaměřen na studium vlastností slévárenských materiálů (slévárenských slitin i materiálů formovacích).

V této podobě pracoval ústav až do zavření vysokých škol za druhé světové války. Po válce bylo organizační schéma brněnské techniky obnoveno ve své předválečné podobě a změnu nepřinesla ani reforma vysokoškolského studia v roce 1945 a 1948. V roce 1951 byla fakulta převedena do VTA včetně obou technologických ústavů. Část ústavu mechanické technologie II byla přiřazena k Vysoké škole stavitelství jako katedra slévárenství.

Akademik prof. Ing. Dr. mont. František Píšek (archiv VUT)

K obnovení činnosti ústavu došlo až v r. 1956 kdy vzniklo Vysoké učení technické v Brně. Na tehdejší Energetické fakultě vznikla Katedra nauky o materiálu, vedená prof. F. Píškem, která převzala tradice a náplň práce dřívějšího Ústavu mechanické technologie II. Vedení katedry postupně zastávali prof. Osina (1961), prof. Dorazil (1969), prof. Míšek (1989), prof. Ptáček (1991). Katedra se úspěšně rozvíjela a až do roku 1964 zajišťovala výuku specializace "Tváření".

V roce 1964 vznikla katedra tváření delimitací některých laboratoří a výukových učeben katedry nauky o materiálu a přechodem části učitelského sboru katedry nauky o materiálu. Katedra nauky o materiálu nadále zajišťovala výuku ve specializaci "Tváření - Tepelné zpracování".

V roce 1985 se od katedry odpojily laboratoře elektronové mikroskopie a rentgenové strukturní analýzy a přešly pod SVVÚ (Sdružený vědecko výzkumný ústav) VUT v Brně, kde vytvořily samostatný útvar s názvem Přístrojové centrum. Toto centrum zajišťovalo služby ve výzkumu pro všechny fakulty VUT.

1. 9. 1992 byl zřízen Ústav materiálového inženýrství, který byl vytvořen ze čtyř pracovišť fakulty strojního inženýrství: Katedry nauky o materiálu, Katedry slévárenství, Přístrojového centra a nově vzniklého pracoviště výzkumu pokrokové keramiky. Ústav tvořily čtyři odbory, které zajišťovaly výuku v základním studiu a ve specializacích "Materiálové inženýrství a "Slévárenství" a organicky se doplňovaly ve výzkumu. Byly to odbory: Nauka o materiálu, Slévárenství, Strukturní a fázové analýza a Odbor Keramiky. Prvním ředitelem ústavu byl stanoven prof. Švejcar, dále se ve funkci ředitele postupně vystřídali prof. Čech, prof. Ptáček a prof. Cihlář.

V současné době má ústav název Ústav materiálových věd a inženýrství, ředitelem je prof. Dlouhý.

Ústav pokračuje v tradicích navazujících na moderní přístupy k vědě a pedagogice prof. Píška. Plní rozsáhlou pedagogickou činnost a je zapojen do národních i mezinárodních výzkumných úkolů. Významnou činností ústavu je i spolupráce s průmyslem zaměřená na pomoc v oblasti materiálových věd a zpracovatelských technologií. Učitelé ústavu jsou členy národních a mezinárodních odborných společností.